• Lekce 3
  • Úlohy
  • Co jsme probrali

Lekce 3

Úlohy

Dnes nejsou :-)

Co jsme probrali

• Napojení formuláře na API
  • Co to je API?
    • Prostředek pro komunikaci mezi dvěma stroji (většinou klient-server) pomocí nějakých předem daných pravidel
    • Je na něm více endpointů, tedy takových "funkcí" nebo "procedur"
  • Ve form elementu pomocí atributů method, který určuje HTTP metodu a action, do které se píše adresa kam se mají data odeslat
• Komunikace na internetu
  • Založená na klient-server architektuře (HTTP)
    • Jaký je rozdíl? Adresu serveru známe, klienta před navázáním spojení ne
    • Klient posílá požadavky, server na ně odpovídá
  • Pro webové stránky se používá protokol HTTP
    • Několik verzí, verze 1 textová, od 2 už binární data
  • Klient pošle požadavek (request) na server, server odpoví odpovědí (response)
    • Request i response mají hlavičky, některé i tělo s daty
      • Součástí jsou hlavičky (headers), které např. popisují typ obsahu a další.
    • Rozlišujeme několik druhů requestů, GET, POST, PUT, PATCH,...
    • Response
      • Status kód je číslo popisující, zdali byl požadavek úspěšný.
      • 2xx pro úspěch, 3xx pro přesměrování, 4xx pro chybu na straně klienta, 5xx pro chybu na straně serveru.
• Kde co na internetu je?
  • Používáme URL (uniform resource locator), případně abstrakce je URI (uniform resource identifier)
    • URL pouze pro internet, URI používaná pro více věcí
    • Má standard
  • Server je na síti dohledatelný pomocí IP adresy
    • verze IPv4 (čtyři krát osm bitů, tedy 32 bitů, tedy 2^32, 4.3 miliardy adresovatelných počítačů) a IPv6 (8 krát 16 bitů, tedy 128 bitů, tedy 2^128, 3,4*10^38 adresovatelných počítačů)
    • Když známe IP adresu počítače, můžeme s ním komunikovat (pokud on ale zrovna chce)
    • Adresa musí být tzv. veřejná (pevná), je jich málo, platí se za ně, vyřešila by to implementace IPv6
      • To je důvod, proč nemůžete ze školy např. komunikovat s webserverem, který vám běží doma na počítači (pokud nemáte pevnou IP adresu)
  • Nechceme si ale pamatovat IP adresy, chceme domény
    • Formát domény, subdoména, doménové jméno, doména nejvyššího řádu
    • Domény se na IP adresy překládají, slouží k tomu protokol DNS
  • DNS
    • Internet pracuje s číselnými IP adresami, které jsou (u veřejných serverů) organizované podle lokality, takže jde poznat, kam se má packet letící internetem vydat dále.
    • Oproti tomu doména na lokalitě moc nezáleží (.com může být kdekoli ve světě).
    • Proto musíme přeložit doménu na IP adresu. K tomu slouží DNS.
    • Zeptám se rekurzivního serveru (který typicky patří mému poskytovateli internetu), ten se postupně vyptává autoritativních serverů.
    • Postupuje od domény nejvyššího řádu, vždy se zeptá na IP adresu serveru, který má zodpovědnost za další doménu v pořadí.
    • Rekurzivní server si informace cachuje, aby nemusel každou minutu dotazy opakovat.